Slovník geodézie: Katastrální území

Katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí podle katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. Katastr nemovitostí se dělí na katastrální území, která mohou částečně kopírovat obvod obcí, ovšem obec může mít i více katastrálních území. Každé katastrální území má svůj jedinečný šestimístný kód a název (např. [721981] Plzeň). V rámci katastrálního území se pak číslují jednotlivé parcely v jedné nebo ve dvou číselných řadách. V terénu se průběh hranice katastrálního území nevyznačuje. Na mapách se hranice katastrálního území zobrazují jako jedna z vrstev ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek. V geografických informačních systémech se hranice katastrálních území často využívají jako podkladová vrstva. V katastru nemovitostí se o katastrálním území vedou informace jako už zmíněný jedinečný kód a název, dále název a kód obce, v jejímž územním obvodu katastrální území leží, název a číselný kód kraje, v němž se katastrální území nachází, druh číslování parcel, souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK a další.