Mračno bodů se skládá z obrovského množství (většinou milionů až miliard) bodů, jež se nacházejí v prostoru. Každý z těchto bodů je definován souřadnicemi X, Y, Z. Kvalita a vypovídající hodnota mračna bodů závisí jednak na skenovacím zařízení, kterým bylo mračno bodů pořízeno, jednak na hustotě mračna samotného. Chceme-li v mračně bodů rozeznat i malé detaily (zdobení fasád, zásuvky, vypínače, kliky dveří atd.), je nutné zvolit skener s minimálním šumem a následně také zvolit parametry skenování tak, aby bylo mračno bodů dostatečně husté. Optimální hustota mračna bodů znamená, že jednotlivé body od sebe dělí taková vzdálenost, při které je možné zmíněné detailní prvky v mračně bodů identifikovat – tj. hustota mračna bodů stanovuje konkrétní vzdálenost mezi jednotlivými body. Tato vzdálenost se odvíjí od složitosti a velikosti skenovaného objektu, zadání investora, potřeby identifikovat v mračně určité detaily atd.
U objektů, kde je nutná identifikace drobných prvků (např. technologické celky, bytové domy atd.) se v praxi většinou využívá redukce hustoty mračna bodů na jednotky milimetrů. Redukci hustoty na jednotky centimetrů je možné využít například u skenování jednoduchých objektů a staveb, u objektů, kde se nevyžaduje podrobnost nebo u přesných výpočtů kubatur deponií a zemin (např. skládky, stavby jednoduchého rázu atd.). Mračno bodů je však možné redukovat až na desítky centimetrů nebo dokonce metrů. Tato varianta se využívá například při tvorbě digitálních modelů terénu, při tvorbě vrstevnic nebo hrubých výpočtů kubatur deponií a zemin. Vždy je však na místě volit rozumně mezi hustotou (kvalitou) mračna bodů a velikostí souboru na disku v počítači. Mračno bodů, které je husté (jednotky milimetrů a méně), obsahuje obrovské množství dat a je zpravidla náročné jak na prostor na disku počítače (řádově jednotky až stovky GB), tak na výkon počítače. Takové mračno pak může být problematické v některém ze specializovaných softwarů byť jen otevřít.
